Odešla příliš brzy a strašně daleko. Přešla do míst, kam my ještě přístup nemáme. Vynikající textařka, zpěvačka a skladatelka, ale hlavně zlatý človíček, na kterého se nezapomíná. Nikol Kantorová přes most věčnosti odešla před necelými dvaceti lety, její nádherná a nezapomenutelná tvorba zde ale zůstala. A taky vzpomínky a nekonečné přátelství s rodiči dívky, která byla výjimečná.

Nebeský koncert pro Jiřinku se konal v pondělí 24. listopadu 2025 v ostravském klubu Komůrka a byl ojedinělým setkáním s tvorbou Nikol Kantorové a zároveň gratulací k významnému životnímu jubileu její mamince. Během dvouhodinového koncertu zaznělo sedmnáct autorských skladeb, které za hudebního doprovodu kapely Smetana života nebo klávesového doprovodu Tomáše Košťálka zazpívali posluchači a pedagogové Múzické školy. Koncert připravila ředitelka školy a Nikolčina učitelka zpěvu Miloslava Soukupová a díky ní si všichni mohli připomenout Nikol Kantorovou jako skladatelku, textařku, interpretku a nezaměnitelnou umělkyni.

„Nikol Kantorová, naše Bílá holubice, vyrůstala v gorolském prostředí a hudba ji provázela odmalička. Žila v hudebním prostředí mezi lidmi, pro které bylo zpívání součástí každodenního života,“ říká Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy v Ostravě. „Ve své tvorbě dokázala propojit minulost s přítomností i pohled do budoucnosti. A to vše přirozeně a jedinečně. Její písně vyprávějí o lásce, o radosti, o žalu, ale i o tradičním humoru. Byla rebel a svým přístupem k životu šla proti proudu času. I přes svou velmi těžkou nemoc dokázala rozdávat radost. Její životní láskou byla hudba. Plně se jí odevzdala a ona obdarovala ji. Skrze hudbu dovedla předávat to největší poselství, poselství lásky k bližnímu.“

Na koncertě, který byl dojemnou, ale zároveň radostnou vzpomínkou, vystoupili: Otmar Kantor a Daniel Drong (Gorolská lidová), Anička Nováková (Kdo jsem, co jsem), Anička a Sandra Novákovy (Žirafa), Barbora Macháčková a Stanislav Kantor (Lítám), Thea Pauk (Smetana života), Lucie Huláková (Perličky), Lucie Huláková a Tereza Horáková (Cikánská poema), Veronika Weiserová (Zoufale málo), Karolina Ponížilová (Ty, ty, ty, ty), Tereza Horáková a Igor Vašut (Vločka), Karolina Ponížilová (Zákon písku), Lenka Szabó Hrůzová (Fufu), Anna Opartyová (Irský měsíc), Sandra Nováková (Cesta), Anna Opartyová (Pastýř), Tereza Slončíková (Panika), Lenka Szabó Hrůzová (Výčitky), Petr Porubský (Bílá holubice).

Mezi písněmi zazněly i krátké verše Nikol Kantorové: …podzimní list spadl a chtěl číst o životech poupat. Jestlipak i on smí je na jaře houpat? Četl, četl, zimu přečkal. Na jaře větrná jízdenka šoupla ho do korun a houpání poupat se dočkal. Každá zima má jiný čas. Vkládá trpělivost i do dlouhých řas. Živote, živote, přebývej v nás.

Více fotografií najdete zde: